3.-4.5.2008 – Zrušené první závody + Stock Cars Solla

     V pátek, 2.5.2008 se sešel výbor Motorsportklubu Domažlice, aby se rozhodlo jestli se bude možno jet plánované první závody na domažlické trati v určeném termínu 3.5.2008.

     Po krátké diskuzi a prohlídce tratě, jsme se usnesli, že závody by na tomto povrchu byly zaprvé -  velmi obtížné, zadruhé – první závod sezony si určitě zaslouží skvěle připravenou trať a za třetí – trať by se velmi obtížně po těchto závodech dávala zase do tak skvělého stavu jako je nyní. Takže jsme rozhodli, že závody o týden odložíme.

     Ještě možná stojí za zmínku, že na trať bylo naveženo zhruba 1000 (slovy tisíc) tater materiálu a několik velmi oddaných členů motorsportklubu v čele s panem Svatuplukem Schirou se o ni téměř celou zimu staralo. Takže trať je pro letošek opravdu nádherná a bylo by škoda jí rozbít po tak dlouhé „době dešťů“ hned prvním závodem. Takže rozhodnutí bylo určitě správné.

     Ale jak už nadpis napovídá, o tomto víkendu jsme přeci úplně bez závodů nebyli. Protože hned

v neděli jsme využily pozvání od Horsta Küchenmeistra, který se členy domažlického Motorsportklubu také téměř celou zimu jednal o pořádání Bavorského poháru na naší trati, a vyrazily jsme se podívat na naše německé kolegy do městečka Solla, kde se jel první závod sezony v disciplíně „Stock Cars“.

     Až do našeho příjezdu jsme jen tipovaly jak bude co a jak zorganizováno a jestli němečtí pořadatelé nepřehánějí, když tvrdí že bude určitě 150 automobilů na startu. Ale hned po příjezdu jsme byly jako Alenka v říši divů. Tak velké množství „závodních“ automobilů se nevidí snad ani na ME v Sosnové. Závodních v uvozovkách,protože jak můžete vidět v naší fotogalerii, tak u mnoha aut už nebylo možno ani rozeznat co je to za značku, natož za typ :-) . A to vše proto, že Stock Cars znamená něco jako náš STRK – cross. Nebo taky demoliční derby. Protože jak jsme se dozvěděli, tak vyhrává ten, kdo dokáže jako první projet dvanáct celých kol. A to při počtu cca 20 aut v rozjížďce na 360m dlouhém oválu je celkem problém. Několikrát se stalo že do cíle z již zmiňovaných dvaceti aut dojelo třeba jen pět :-) .

     Ale na druhou stranu legrace jsme si užili velmi, počasí jsme zažili také veškeré – od dopoledního pálení slunce až po odpolední vydatný déšť a ujetá vzdálenost cca 150 km od domova nebyla taky nijak závratná, takže ve výsledku velmi příjemně strávená neděle a navázání několika velmi důležitých kontaktů jak s pořadateli, tak s činovníky Bavorského autoklubu.