22.6.2008 - 4. Chodský čakan

     Tak tu máme opět neděli a opět se všichni z našeho teamu těší na závody. A to hlavně proto, že si potřebujeme spravit reputaci a náladu po minulém závodě, který nedopadl podle očekávání.

     Jenže z těšení může naplno těšit jen několik z nás. Protože Pepík "Pepsi" Baxa musí jako již tradičně na závodech dělat traťového komisaře, dvorní fotograf "Redy" byl tou dobou v Itálii, Tomáš "Sváča" Svačina nemohl přijít z osobních důvodů. Takže zbyl pouze mechanik Honza "Borňa" Borník, který jako tradičně nesmí na žádných závodech chybět, táta v roli jezdce teamu a moje maličkost, která se pro tentokrát musela vzdát spolupořádání a jet na závody jako čistokrevný mechanik J.

     Ale ani tohle nás nemohlo odradit od společného plánu odříznout si z bodového přídělu co možná největší díl.

     Ihned po odjetém tréninku jsme si byli jisti, že tento závod nebude určitě na mokru. A tentokrát jsme se nemýlili. Ale to samozřejmě neznamená, že závod bude jednoduchý. Potvrdilo to i dosti divoké rozlosování rozjížděk. Protože jsme jeli rozjížďky číslo 2, 4, 12,15.

To znamenalo velké nasazení mezi první a druhou, pak obrovská pauza a zas dost málo času mezi třetí a čtvrtou. Ale co se dá dělat, i v tomhle je rallycross krásný J .

     Ihned v první rozjížďce se táta pustil s velkou vervou do všech svých soupeřů. Jelo se velmi tvrdě, ale v rámci pravidel, takže bylo na co koukat, ale hrubá jezdecká chyba odsunula tátu bohužel až na páté místo a s tím už se nedalo nic dělat. Takže první runda a páté místo.

     Téměř ihned následovala naše druhá rozjížďka. Ta už nebyla tak silně obsazena favority na vítězství, a tak z toho bylo třetí místo.

     Jenže po prohlídce auta po této druhé rozjížďce a po tátovo stěžování si na řízení jsme zjistili, že se při tvrdých soubojích ohnula tzv. hokejka, což je na takto staré auto už dosti nedostatkový díl a doma jsme ho neměli. Tak jsme přemýšleli co s tím. Jenže štěstí nám přálo a kde se vzal tu se vzal Pepa "Sepl" Červený a prohlásil že hokejku doma má a že nám ji poskytne. Takže následoval můj a Pepův zrychlený přesun (velmi zrychlený J ) do Zahořan a zpět, hokejku jsme vyměnili, seštelovali sbíhavost, srovnali volant a auto bylo zas plně připraveno.

     Třetí i čtvrtá rozjížďka již z našeho pohledu nepřinesla velká dramata, obě táta dokončil na třetím místě a to zajišťovalo postup do finále A ze šestého místa.

     Ale v A finále je drama vždy. Kdo naše závody sleduje, ví že obsazenost divize na 1600 je letos opravdu veliká a rozdíly mezi vozidly téměř minimální. Takže se schylovalo ke skvělému boji. A ten opravdu byl. Ihned po startu se do čela dostal závodník Šimek se svojí Škodou Felicií a všem začal pomalu ujíždět. Na druhém a třetím místě se rozhořela obrovitánská bitva mezi Jirkou Matějkou na Škodě Felicii a Jirkou Stieberem na Peugeotu 205 RWD Sti. A na čtvrtém místě se usadil táta s naší Škodou 180 a snažil se za sebou udržet zbylých šest divočáků toužících se dostat před něj. Bitva to byla nádherná, ale trošičku nevyšla podle našich přání. První tři místa zůstala tak jak jsem je již popisoval, ale na tátu zaútočil v posledním kole skvěle jedoucí závodník z německa na Opelu Corsa a táta nedokázal na tento útok již nijak odpovědět. Takže v cíli byl odmáván jako pátý.

     Ale to nám ani moc nevadilo. Za páté místo je bodů dost a dost a na konci sezony bude každý bod dobrý.

     Takže závody bych zhodnotil jako velmi povedené a už se všichni těšíme na další, které budou až po měsíční pauze, kdy pokračuje Chodský čakan závodem v Mariánských Lázních na dlouhé ploché dráze. Přijďte nám fandit!!!

     PS: Za poskytnuté fotografie z těchto závodů děkujeme Michalovi z Sti rallycross teamu. Díky J