18.5.2008 - 2.Chodský čakan
Tak nám uběhl pouze jeden týden a je tady další závod Chodského čakanu. Nepopírám že jsme se všichni těšili, protože po dlouhé zimě kdy se o závodech mohlo leda tak mluvit se zase vše rozběhlo podle již zavedených zvyklostí.
Tak jsme tedy v neděli ráno naložili závoďáka na káru a vyrazili jsme do depa domažlického závodiště, kde již máme své místečko. Ihned poté jsme vše vybalili, připravili auto na závod, posnídali a čekali jsme na závody.
Počasí sice nebylo zrovna ideální, ale všichni včetně mě jsme doufali že se oblačnost přeci jen roztrhá a moc nezmokneme. Mýlili jsme se. Hodně jsme se mýlili. Protože ještě než začal trénink začalo pršet. Hodně pršet. A ani trochu to nevypadalo, že to bude lepší. Takže jsme si sice říkali, že na mokru se sice mažou výkony, zadní náhon má jasnou výhodu na startu a stan od našeho sponzora Auto Kelly je také dosti prostorný, ale přeci jen v nás cosi hlodalo. Nevěděli jsme totiž, jak se budou ostatní závodníci na takto mokré a kluzké trati chovat a také jsme náš nový motor neměli odzkoušený v takto extrémních podmínkách. Takže jsme obuli to nejlepší co jsme měli k dispozici a vyslali tátu na start tréninků.
A hned jsme viděli, že škodovka s motorem VW a zkušeným řidičem bude dělat největším favoritům divize nad 1600 velké problémy. Auto táta vedl velmi zkušeně a dlouhými řízenými smyky posílal škodověnku "z rejdu do rejdu". Opravdu radost pohledět. Ale to byl jen trénink a žádný přímý kontakt s protivníky.
Ten ale přišel zanedlouho. Protože naše divize byla opět nejsilněji zastoupena, musel táta závodit od samého začátku až do konce. A hned v první rozjížďce nám udělal velkou radost, když jí s přehledem vyhrál. A v dalších třech rozjížďkách si nevedl o moc hůře. Lepší byli pouze Jirka Matějka se Škodou Favorit a Jirka "Elvis" Stieber s vozidlem Peugeot 205 RWD STi. (doufám že jsem to typové označení trefil J ).
A šlo se do finále. Ve finále jako první vybíral Matějka - prostředek, druhý Elvis vybral levou stranu (dodnes to moc nechápu když první zatáčka je pravá) a na tátu tedy zbylo podle mě nejlepší místo na startu - tedy první řada zprava. Nesmíme opomenout že celý den vytrvale pršelo a před finále naší divize přišel tak veliký liják, že na trati se vytvořila vrstva asi 30-ti centimetrů velmi ale velmi rozbředlého blátíčka, pod ním se ukrývalo měkké bláto a pak teprve relativně tvrdý podklad. Ale to už se skoro startovalo. Zelená a Start!!!
Táta vypálil ze své pozice úplně skvěle a ihned se dostal do vedení. Následoval ho Jirka Matějka a hned za ním Jirka Stieber. Ten ale bohužel nedojel daleko, protože ihned za asfaltem (druhá zatáčka) se jeho Peugeot zachoval dosti nestandardně a namířil si to mimo vytyčenou trať, odkud už nebylo úniku.
Ale v takto těžkých podmínkách nebylo ještě zdaleka o ničem rozhodnuto. Táta sice celkem v poklidu kontroloval situaci, ale jen do té doby, než se na druhé místo probojoval závodník Šimek se škodou felicia a začal tátu dosti tvrdě atakovat. Odneslo to sice zadní čelo, nárazník, výfuk a vodní pumpa, ale táta se nedal a nakonec stejně již výše zmiňovaný Šimek (měl s tátou již třenice během rozjížděk) vyrobil hrubou jezdeckou chybu a mohl být rád že nedostal vlajku za nefér jízdu (v jeho případě by již byla druhá) a že si udržel alespoň čtvrtou pozici. Protože na třetí pozici se probojoval náš bavorský kamarád Horst Kuchenmeister a druhý jezdil Jirka Matějka. Ten se na tátu začal během posledního kola zle dotahovat. A nakonec ho i porazil. Ale o pouhých 10 centimetrů (to si nevymejšlím J ). Takže pořadí v cíli druhého závodu: Matějka, Lehmann, Kuchenmeister. Sice táta celé finále odjezdil na prvním místě, ale na poslední útok od Jirky Matějky už prostě nemohl zareagovat a tak jsme rádi za toto skvělé umístění. Teď nás čeká mnoho práce s umytím vozu a jeho následnou opravou a 8.6. se budeme opět těšit na krásné souboje.