29.4.2007 – Radost a zklamání pod Korábem

V neděli, 29.4.2007 se konal jako tradičně Kdyňský Autoslalom do Korábu. Po všech peripetiích, které jsme měli s motorem a vůbec s naším závodním vozem, jsem byl velmi rád, že v neděli ráno můžem s mechaniky naložit auto na podvalník a vyrazit do nedaleké Kdyně. Ředitel závodu, pan Ducháček, nám dal opět příležitost vyzkoušet naše rallycrossové vozy ještě před sezonou a to v roli předjezdců. Stává se nám to již tradicí a jsme za tuto příložitost velmi vděční.

Takže jak už jste se dozvěděli, s naším závodním vozem jsem vyrazil na trať já jako předjezdec, ale aby nezahálel táta a ani můj mladší brácha, tak se tito dva Karlové přihlásili s tátovým civilním vozidlem BMW 328i Combi. Závod byl totiž vypsán pro vozidla s platnou STK.

Pod Korábem jsme si mohli poprvé letos prohlédnout novou zbraň Venci Malotína, a staronovu zbraň Romana Svobody (oba dva s námi letos budou soupeřit v divizi Škoda v našem rallycrossovém poháru). Pravda, pod kopcem vypadaly všechny tři škodověnky krásně a vrčeli taky tak jak by měly. Ale jen do prvního startu.

Venca s Romanem nasadili obrovské tempo a já se je snažil stíhat. Časomíra v cíli ukázala něco neuvěřitelného. Roman Svoboda měl absolutně třetí nejrychlejší čas v konkurenci cca 70-ti vozů. Já s Václavem jsme jeli tak nějak stejně a tloukli jsme se v rozmezí maximálně 2-3 vteřin.

Ale spokojen jsem nebyl. Náš vůz sice velmi dobře startoval, ve vysokých otáčkách se mi zdál taky velmi rychlý, ale jakmile otáčkoměr spadnul pod 4000 otáček za minutu, začlo auto prskat, střílet, kuckat a prostě nejelo. Což je celkem nemilé na tak zatáčkovité trati jako je Koráb. Tento problém jsme bohužel na závodech neodstranili a tak jsem se dá se říct jen tak vozil. Sice jsem se snažil jak se dalo, ale nebylo to to pravé ořechové.

Zato táta s bráchou si vedli velmi dobře. Zajížděli stabilně časy do první dvacítky a ve své třídě dojeli brácha na druhém a táta na třetím místě. Jen pro zajímavost – před nimi se umístilo pouze Subaru Impreza STi. Takže tady se mohlo slavit. Brácha sice tátovi nasadil v celkovém součtu cca 3 vteřiny, ale je to o poznání méně než loni. Takže táta určitě zrychlil a bude snad více dotírat na Romana Svobodu v našem poháru Škoda.

Samožřejmě si táta ani brácha neodpustili nějaký ten smyk, takže se i velmi dobře pobavili a toto krásně prosluněné nedělní odpoledne jsme všichni hodnotili kladně.

Takže ještě jednou díky panu Ducháčkovi a doufám že příští rok se budeme moct svézt znovu.